Křídla naděje- Věnováno těm, kteří mají v rukou naše životy
Snad nikdo z nás by si nikdy nepřál něco tak morbidního jako svézt se v houkající sanitce. Mě se to splnilo naštěstí jen jednou, ve dvaceti, a byla jsem na to náležitě pyšná. Protože jsem tehdy byla naivní a velmi velmi hloupá.
Teď, když vidím vůz rychle pomoci se zapnutým houkajícím modrým majákem naděje, sevře se mi srdce na maximum. Nezáleží, jakým směrem jede, i tak podvědomě vytahuji z kabelky mobil, zda nemám zmeškaný hovor. Mobil naštěstí mlčí a mě se nehorázně uleví. Přemýšlím, kdo potřebuje naléhavě pomoc, možná nějaká rodící maminka nebo pán, který uklouzl cestou do obchodu na náledí, kardiak s infarktem nebo někoho nečekaně přepadl slepák. Nemoc si hold nevybírá ani dobu ani věk, Nejčastěji ovšem bývají zdravotní průšvihy, kdy to nejméně čekáme, například o víkendech. Abych to lépe upřesnila, o víkendech večer. Kdy se chystáte do práce a říkáte si jak to pondělí bude zase hnusné. A pak, když najednou lítáte po nemocnici, zjistíte, že jste ty minulé pondělky bez průšvihů vlastně milovali.
Jako můj tatínek, který si před několika lety nešťastnou náhodou propíchl před několik lety plíce o zlomené žebro. I když mám pár tipů, dodneška nám nechce prozradit jak se mu to vlastně stalo. Je to veliký tajnůstkář.Maminka ho léčila kostivalem, nicméně když se začal čtvrtý den u večeře náhle dusit,zelenat a nakonec šednout, šlo opravdu vteřiny. Ta hrůzná noc se dá popsat jediným slovem. Beznaděj.
Přivezli ho opravdu za pět minut dvanáct. Ne, nebudu rozepisovat, jak jsem s maminkou v té nemocnici v půl jedné ráno bloudila a jak jsme šly vystrašené pěšky domů. Jak jsem měla tři týdny v taťkově posteli mobil pod polštářem a oči pro pláč. Tři týdny hrůzy, kdy bojoval v nemocnici o život.Doslova jsem hrůzou zešedivěla.
Paradoxně jsem se snažila zabavit prací, pořád jsem jen telefonovala a telefonovala, aby mi to v práci uteklo a mohla jsem jít za ním na Jip.
Teď- potřetí jsem si zažila peklo bezmocnosti a odevzdání mé nejdražší osoby do rukou lékařů, Maminku odvezli v bolestech se zlomeným krčkem a jak jinak než v neděli večer, že. Je to odporný pocit, když ztratíte doslova pevnou půdu pod nohama a v hlavě najednou vymeteno a hrozí že vám nevyspáním upadne, smysly vám třeští v jednom velkém otazníku, jak to vše bude dál,, rozum je kdesi vzadu, jste smutní vzteklí zlí - převládají emoce a strach, zdali se ten dotyčný uzdraví, jestli budete chodit dál do práce, to je v tuto chvíli to poslední. Nejdůležitější je, aby ten náš milovaný člobrda, vlastně paní domu člobrdová /maminečka nejdražší/ byl zajištěný a v pohodě,A vrátila se nám v pořádku domů!
Jedno vím, že i když mám lidi vcelku ráda, existují povolání, které bych dělat opravdu nemohla. Už jen kvůli té zodpovědnosti. Kdyby mi totiž jako záchranářce někdo umřel pod rukama, neodpustila bych si to asi do konce života.
Lidský osud je nevyzpytatelný a vrtošivý. Moc se mi líbil skvělý Dietlův seriál Sanitka, který to vše krásně vystihuje.
Přeji vám, moji milí, co nejvíce slunných dnů a hlavně, abyste žluté anděly nikdy nepotřebovali. /I když jsou to nehorázní fešáci :-D/ s neviditelnými křídly naděje.
Martina Pazourová
Seznamte se, Hepatica nobilis
Není mnoho bylinek, které by se mohly pyšnit tak něžným květem, jako právě tato, jaterník podléška. Nejvíce fialové květy, mohou být i růžové, ale dokonce i bílé, v závislosti na prostředí, zdobí a zároveň léčí, je ale chráněná.
Martina Pazourová
Po dešti......
Nenapadá mě nic jiného, než text písně paní Judity Čeřovské.Foto Nikon D 70. Jo, a dalo to docela fušku :-)
Martina Pazourová
Střípky z bleduliště
Bledule mám doma asi tak tři. Z původních šesti, které mi přes zimu zredukoval krtek.Proto jsem byla v bledulišti na vysočině jak Alenka v říši divů. Letos už potřetí, tentokrát po vydatném týdenním dešti, kdy jsem si otestovala
Martina Pazourová
Fialoví chlupáčci
Tak jsem se tam konečně po roce, který nebyl jednoduchý a tudíž málo času, dostala. Jsem za to moc vděčná, protože cestou jsem potkala i moc prima paní, se kterou jsme si parádně popovídaly.V kombinaci s fialovými květy prima den
Martina Pazourová
Když je focení zábava
Potřebujete k tomu jen tři věci : Dobrou náladu, pokud možno zajímavé prostředí a hezčí exteriér než je moře /a samozřejmě naše louky a lesy/ neznám, fotogenickou modelku a v neposlední řadě kvalitní foťák, pak už to jde samo.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Nevítají přistěhovalce, jsou xenofobní, řekl Biden o Japonsku a Indii
Americký prezident Joe Biden označil Japonsko a Indii za „xenofobní“ státy, které nevítají...
„Můžete nás grilovat.“ Koalice SPOLU zahájila kampaň u piva a klobás
„Ááá, náčelník přijíždí,“ zahlásil europoslanec ODS Alexandr Vondra. K poděbradské kolonádě, kterou...
Na Plzeňsku hořela hala sklárny, oheň zasáhl třetinu střechy
V Heřmanově Huti na severním Plzeňsku hořelo v areálu sklárny. Podle informací iDNES.cz od hasičů,...
Učitel/ka MŠ pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami
Střední škola a Mateřská škola Aloyse Klara
Praha
- Počet článků 195
- Celková karma 14,91
- Průměrná čtenost 606x
Miluji češtinu a její slovní podoby. Ráda píši fejetony, o čemkoliv a nejen do šuplíku.Tvořím fotoblogy a koláže z fotek, náměty leží doslova na zemi.Moc ráda fotím a pěstuji květiny, zejména růže- to je můj život :-)
https://www.facebook.com/martina.pazourova
Fytotechnička, pokladní i makléřka, pojišťovací agentka vášnivá fotografka a nákupčí banerové i nebanerové reklamy, která ráda píše.O čemkoliv.
Vytrvalá hráčka na nervy, nezávislá GLOSÁTORKA, nyní BLOGERKA ve volném čase - v životě velmi vnímavá pozorovatelka ..ovšem nejvíce zarytá zahradnice a bylinkářka .Muže vnímám jako osobnost, mám ráda inteligentní humor pana Šmoldase, pořad NA STOJÁKA- pana Tomeše. Musíte mě číst mezi řádky..Přátele se neměří kvantitou, ale kvalitou. Jak to říkala ta babička ve známé pohádce Sůl nad zlato:
Já jsem všudezdejší :)