Tajemství cigarety

aneb Řekni mi co kouříš a já ti povím, jaký jsi.Možná mě hodně z vás odsoudí,ale mě zkrátka kouření voní. Teda kuřáci. Kdysi jsem makala v diskotéce a vždycky jsem se těšila, až ráno nasaju tu vůni. 

Vzhledem k tomu, že šlo o hodně velké prostory a tudíž hodně návštěvníků, přišly si moje čichové buňky opravdu na své. Někdy jsem měla nos jak Bosana.To bývalo zpravidla ze soboty na neděli, kdy byla největší koncentrace kouře i návštěvníků. Jednou vyprávěla Uršula Kluková příhodu stylem, že mají za rohem cukrárnu a ta nebeská vůně způsobuje zahnutí nosu do tvaru skoby až za roh. Mám to samý.
Kouřila jsem taky a docela mi to chutnalo, ale jen  jako sváteční kuřačka. Petry za čtyři koruny, tehdy. Pak Camell s velbloudem a nakonec už jen zdravě.Stávala jsem na balkoně jen tak v dlouhém tričku na ostro a pod balkonem hulil můj hezký soused. Mě bylo devatenáct a jemu asi o pět víc. Evidentně ho zaujalo, co mám, nebo spíš nemám pod tričkem, takže se z něho stal postupem času opravdu velice kvalitní kuřák. 
Moji ex kouřili většinou všichni, jak před tak i po sexu a nebyli to rozhodně nějací troškaři. Jedna krabka denně. Má to svoje kouzlo, když si nejdřív přivoníte k ústům po cigaretce, vdechnete obláček kouře a pak ta ústa ochutnáte a nespěcháte, dáváte si hezky načas. Někdy to dokonce i trošku zapálí na jazyku. Popravdě bych nejradši kuřáka vsála celého, škoda že se nekouří i spodní částí těla, penisem nebo vaginou. To by si pak mohli pánové i dámy směle střihnout i cirkusové číslo a možná by vznikla i nová kategorie porna. 

Nevím konkrétně co mi na tom líbání s kuřákem tak chutná , a je mi úplně fuk co zrovna kouří, mám na mysli druh cigarety nebo tabáku všeobecně, je to prostě hodně sexy. I ženská s cigaretou působí hodně lascívně a když je šikovný fotograf, může vzniknout super akt ženy se špičkou /rozuměj, cigarety. / Anebo i špičkou. Bez cigarety.
U nás ve firmě byla jednu dobu převaha kuřáků. Vždycky říkali že jdou na kouřovou na chodbu. Sešli se u takového toho kulatého popelníku a báňali z cigaret, grafik Pavel občas vypouštěl i kroužky. Zřejmě kvalitní kuřivo.Chodba byla dlouhá dvacet metrů a když se sešlo asi pět kuřáků , nebylo vidět ani na metr. Pak zlaté časy skončily a byl nastolen přísným panem domácím zákaz kouření. Popelník zmizel.Tak chodili hulit ven nebo do průjezdu, někdy i z oken. Holt kouření je návykové.
Takže já už jen zdravě :-) Ani nevíte , s jak velkou chutí bych si tedˇdala. Ten cigaretový polibek :-*