Já si to ale nemyslím, ten telefon je nedocenitelnej, narozdíl od těch dotykovejch šmudláků, který nic nevydrží.Taky jsem si zkusila šmudlit, než se slepily dotykový vrstvy.Několikrát jsem viděla na ulici v přímém přenosu pád na dlažbu a oči pro pláč./Ne moje/.
Když jsem v roce 2002 dostala od firmy svoji první Nokii, ano následovaly Ericsony a véčka a další, tak jsem byla nadšená. Elegantní vzhled v šedé verzi , jednoduchost ovládání a navíc jako bonus, ten telefon je prostě NEZNIČITELNEJ. TĚCH PÁDŮ, co přežil, je nepočítaně.A pořád fungoval. A pořizovací cena byla nemalá, pamětnící mi dají zapravdu deset tácků čistá ruka.Já si ho koupila po roce užívání a spolehlivosti jako záložní za devět kil.
V práci nám vrtáci navrtali blbě zásuvky, takže nabíječka škemrala ještě o pár cm stolu, kterej nešel posunout, takže chudák mobil končil stabilně omotanej okolo otáčecí židle a někdy i pod ní. Vždycky to mělo stejnej průběh, následovala rána, za ní otázka kolegyně s dotykáčem, co to jako bylo a moje odpověď že nic, jen můj telefon a byl klid. Displej se sice chvilku vzpamatovával z pádu, ale po chvilce zas jel. Když jsem měla méně štěstí, odlítl i kryt a jednou dokonce oba.Přední i zadní.
Nic zkompletovalo se a jelo dál, prostě perpetuum mobile, pardon, Nokia.
Mobil nepotřebuju na net ani s ním fotit, od toho mám zrcadlovku kompakt a tři polaroidy, dva analogy na kinofilm. Mám ho jen na volání -nepotřebuju do něj čumět na ulici a v MHD.
Telefon jsem po změně na pracovní pozici samasoběnasebe a machrování s novým luxusním véčkem od Philipse hodila do skříně.Následovala Nokia 7260 takový to esíčko, z kterýho šly dělat už i fotky, no- fotky je nadnesený slovo, bratr by to nazval známkou ono 120 kb velikosti se asi jinak nazvat nedá.Ale i tak se mi podařilo sbalit na sbírku známek pár kamarádů :-) Tak hlavně tam nebyly vidět vrásky žejo.
Uplynulo pár let a esíčko mi dalo kopačky v podobě vypadlých tlačítek, zažilo se mnou opravdu hodně divokou dobu.Mohl to být rok tak 2007-2009.Vzpomněla jsem si na svůj starý telefon Nokia 3310- Jak ráda jsem se k němu po letech vracela!!
Sloužil dalších patnáct let než zkorodovaly konektory a na displeji se objevovaly časem rozsypaná písmena, takže jste volajícího luštili jako křížovku, přinesl mi i pár omylů v podobě špatně vyťukaného čísla.I když poslední rok fungoval jen na nabíječce a dělal mi strašnou neplechu a ve finále stál i za důvodem dutky, když se mi nemohl celý den dovolat zaměstnavatel, nedám na něj fakt dopustit.Je to prostě láska na celý život.
Teď po čtrnácti dnech bez mobilu mám novej. A hádejte jakej? :D