Jak se ne-ztratit v zoo
V zoologické zahradě u nás v Brně jsem byla naposled jako hodně malá holka. Tenkrát mi bylo asi jedenáct let, takže si toho už moc nepamatuji. Od té doby uběhlo takřka čtvrt století. Zní to asi zvláštně, ale přesto ta malá holka tam ve mě stejně někde pořád je.Nejen duševně tedy.
Někde jsem četla, že jedinci, kteří mají problémy se štítnou žlázou si dlouho zachovávají mladistvý vzhled . No vida, ženský na to kupují drahý prášky a já to mám zadarmo .
Takže dnes ráno jsem si řekla, dneska by to šlo. Myslím jako tu návštěvu zoo. Dlouho jsem tam nebyla, tak ať to stojí za to.
V tramvaji jsem pořád přemýšlela, jestli to má vůbec cenu v tom šíleném horku někam jet, abych nakonec nefotila prázdné výběhy nebo klece.
Přes vrátnici jsem prošla se svojí oblíbenou pohádkou, že jsem od tisku / a taky že jsem * a že potřebuji fotky do novin. SVOJE !! Prošla jsem úspěšně první vstupní kontrolou a to už mi bylo teda fakt vedro, ale ještě víc jsem se orosila u té druhé, kde se mě vousatý pán ve vrátnici číslo dvě ptal, Kampak si to kráčím. odvětila jsem svoji povídačku a prej No tak běžte. Drzoun jeden, bude mít článek zadarmo a ještě remcá.
Tak si tak jdu do areálu a už první zádrhel: Kopec ... hm to bude krušná cesta, ale chci přece vidět lední medvědy tak to dám.
První koho fotím je obrovský tyrkysovo- žlutý papoušek, který na mě pokřikuje Ahoj. Protože jeho hlas neměl podobu ani na ženu ani na muže a papoušci tohle dokáží skvěle rozlišit, v první řadě jsem si myslela, že si někdo ze mě dělí srandu. Ale když to zopakoval přímo přede mou , jako slušňačka jsem mu odpověděa taky. NO, AHOJ!! Papoušek byl spokojený a já pokračuji dále.
Míjím spoustu výběhů někde není nic, asi je jim fakt vedro jako mě a někde naopak je doba krmení takže ideální čas pro mě na fotku. Někteří dokonce krásně zapozují. Zvířata jsou vděčné a bezprostřední objekty na focení, někdy lepší než lidé.Někdy. Protože nekecaj.
Po hodině chození na tom vedru se mi ale začnou vkrádat dost ošemetné myšlenky, jako například otázka : Jak se vlastně dostanu zpátky? No nic kdyžtak mobil to vyřeší. Jo mobil zůstal doma, v kabelce. Tam je mu dobře. Prvně mě napadlo jít s někým kdo jde taky ven na opačnou stranu. Ale to bych se načekala, většinou rodina s dětmi a děti potřebují čůůrat a na trampolínu a na tu už jsem trošku velká. Navíc by to vypadalo divně, Já s pětkama prsama na trampolíně.
Takže tohle řešení jsem hned zamítla, Druhé, co mě napadlo, že si to budu pamatovat podle zvířat, která jsem nafotila a viděla. Jenže na zrcadlovce byly místo fotek tmavé fleky takže ani tohle řešení kýženou naději nepřineslo. Navic většina zvířat díky vedru stihla zalézt do chládku.Kurňa, jsem v pasti, Třetí co mě už přepadlo, že to prostě nesmím NIKDY nikomu říct, ještě by se mi zmetci smáli, ženská před padesátkou a ztratí se v zoo, ty vole. Na medvědy jsem se vykašlala, ty až příště a se situačním plánem a mobilem v ruce.
Zkrátím to, Dostala jsem se po půl hodině navigací cedule Východ k východu, ale pozor ještě mě zmátla jedna cedulka s nápisem SEZONNÍ VÝCHOD. A tam východ fakt nebyl.
Kdo se mnou jde příště ? :-D
Martina Pazourová
Seznamte se, Hepatica nobilis
Není mnoho bylinek, které by se mohly pyšnit tak něžným květem, jako právě tato, jaterník podléška. Nejvíce fialové květy, mohou být i růžové, ale dokonce i bílé, v závislosti na prostředí, zdobí a zároveň léčí, je ale chráněná.
Martina Pazourová
Po dešti......
Nenapadá mě nic jiného, než text písně paní Judity Čeřovské.Foto Nikon D 70. Jo, a dalo to docela fušku :-)
Martina Pazourová
Střípky z bleduliště
Bledule mám doma asi tak tři. Z původních šesti, které mi přes zimu zredukoval krtek.Proto jsem byla v bledulišti na vysočině jak Alenka v říši divů. Letos už potřetí, tentokrát po vydatném týdenním dešti, kdy jsem si otestovala
Martina Pazourová
Fialoví chlupáčci
Tak jsem se tam konečně po roce, který nebyl jednoduchý a tudíž málo času, dostala. Jsem za to moc vděčná, protože cestou jsem potkala i moc prima paní, se kterou jsme si parádně popovídaly.V kombinaci s fialovými květy prima den
Martina Pazourová
Když je focení zábava
Potřebujete k tomu jen tři věci : Dobrou náladu, pokud možno zajímavé prostředí a hezčí exteriér než je moře /a samozřejmě naše louky a lesy/ neznám, fotogenickou modelku a v neposlední řadě kvalitní foťák, pak už to jde samo.
Martina Pazourová
Střípky od moře- Crikvenica
Znáte to, naplánujete si den volna a on jak na potvoru skoro celý proprší. Po několika strávených hodinách v kavárně se počasí umoudřilo- stal se zázrak, vylezlo sluníčko, takže jsme nakonec stihly i koupání. Voda jako kafe.
Martina Pazourová
Růžový fotoblog
Jako každý rok touto dobou se celá naše zahrádka promění v jeden voňavý růžový prales. Tatínek chudák trpí, protože je to hlavně jeho zásluha stříhání na jaře a na podzim. A výsledkem je pár voňavých fotek, pro hezký den!
Martina Pazourová
Rozkvetlá louka mezi paneláky
Dva týdny jezdím kolem tramvají do práce a modlím se, ať mi ten nádherně rozkvetlý pruh nepokosí.Konečně.Den jako korálek a přání splněno.Pokochejte se také, jaký máme v Brně kousek nádherné přírody.U silnice. Mezi paneláky.
Martina Pazourová
Příroda ve městě
Kdo by to byl řekl, že se ve velkém městě najde květ máku či šípkové růže.Foceno přímo u tramvajové zastávky v Brně, lidi po mě koukali, ale já je nevnímala a fotila a fotila,ještě je tam po mě v té trávě cestička. Canon eos d 250
Martina Pazourová
Na skok v arboretu aneb Něžná krása kosatců
Moje babička také pěstovala kosatce, ovšem to, co jsem viděla v arboretu Mendelovy univerzity na výstavě, předčilo veškeré moje očekávání. Nepřeberné množství barev byla opravdu pastva pro oči a relax v dnešní uspěchané době.
Martina Pazourová
Můj nejdražší bonbon v životě
....a posléze vypadená plomba v pátek večer a v sobotu i rozlomená korunka i se zbytkem zubu, .. je to sice v ....., ale má to svoje pozitiva. Aneb takto začíná moje první asi ze 150 budoucích návštěv.
Martina Pazourová
Také v tom vidíte hvězdnou oblohu ?
Tyhle světýlka jsem si hned zamilovala. Ve dne jsou úplně obyčejná, ale sotva zahradu přikryje černočerná tma, vyběhnu v teplákách s foťákem a začnou vznikat zvláštní fotky. Canon eos 250 D.
Martina Pazourová
Milé jaro, ještě vydrž!!
Sníh- kdo by to byl řekl, už jsem pomalu přestávala doufat, že ještě vyběhnu s fotákem zvěčnit to bílé andělské nadělení. A přece. Probuzení do bílého rána, ale v dálce někde švitoří skřivan a pod tíhou sněhové peřinky už
Martina Pazourová
Kouzla se sněhem
Naše staré retro ozdoby, na některých už zapracoval zub času, ale i tak jsou pořád moc krásné.Foto Canon eos d 250.
Martina Pazourová
Trošku té sněho-ledové vánoční pohody
Čekal v lednici rok na sníh.To bylo řečí, že není kam dát špenát. Myslím, že čekání se mu- vyplatilo a trpělivost sníh přinesla :-P Foto Canon eos 250 dé.
Martina Pazourová
S motýlem na zádech aneb Vítejte v karibském ráji
Podzim- období plískanic a nevlídného počasí svádí spíše k posezení u teplého čaje a knihy, já bych vás ale přesto moc ráda pozvala na jedno kouzelné místo v centru Brna, které se stalo rájem nejen pro mnoho druhů vzácných
Martina Pazourová
Tak jako slunečnice ....
Zázrak. Konečně mi vykvetly jiné než žluté. Asi tak z patnácti pytlíků různých barev.Já nedočkavka netrpělivá obecná otvírala okvětní lístky s nadějí, že vytoužená barva tentokrát nezklame, no a zase ta žlutá. Až jednou :P
Martina Pazourová
Pernštejnské zahrady Aneb Jak se budí princezny ?
Když si pan režisér Vorlíček vybíral místo natáčení pohádky O šípkové Růžence, určitě nemohl udělat líp. Nádherný hrad Pernštejn a co teprve jeho upravené zahrady! Jako desetiletá jsem s mamkou byla na zájezdě a v paměti mi doteď
Martina Pazourová
Dáte si se mnou zmrzku ?
Počkej zastav, to si musím vyfotit. Můj společník, se kterým jsem se vydala na auto foto výlet na Pernštejn, málem strhl volant. To je úžasný a hezký !! Kříčela jsem nadšením v autě. Postavička gejši a pejska vzhlížícího k ní, mi
Martina Pazourová
Pro makovou panenku
V makovém ráji u Vyškova by měl co dělat i motýl Emanuel. Tak dlouho jsem chtěla tu neskutečnou červenou a bílou nádheru vidět na vlastní oči, až se mi to fakt splnilo. Měla jsem právě ten den narozeniny,Canon 250D.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 195
- Celková karma 14,91
- Průměrná čtenost 606x
Miluji češtinu a její slovní podoby. Ráda píši fejetony, o čemkoliv a nejen do šuplíku.Tvořím fotoblogy a koláže z fotek, náměty leží doslova na zemi.Moc ráda fotím a pěstuji květiny, zejména růže- to je můj život :-)
https://www.facebook.com/martina.pazourova
Fytotechnička, pokladní i makléřka, pojišťovací agentka vášnivá fotografka a nákupčí banerové i nebanerové reklamy, která ráda píše.O čemkoliv.
Vytrvalá hráčka na nervy, nezávislá GLOSÁTORKA, nyní BLOGERKA ve volném čase - v životě velmi vnímavá pozorovatelka ..ovšem nejvíce zarytá zahradnice a bylinkářka .Muže vnímám jako osobnost, mám ráda inteligentní humor pana Šmoldase, pořad NA STOJÁKA- pana Tomeše. Musíte mě číst mezi řádky..Přátele se neměří kvantitou, ale kvalitou. Jak to říkala ta babička ve známé pohádce Sůl nad zlato:
Já jsem všudezdejší :)