Tak hlavně, aby tu *maduridu* udělal, pane profesore-Panu profesorovi s láskou
Bohumila Hrabala, jehož psaní se vyznačovalo půlmetrovými odstavci, oddělenými zásadně pouze čárkami.
Pana profesora Simbartla jsem měla moc ráda pro svoji neformálnost a osobitý přístup při výuce,zejména při tipech na exilovou literaturu a odmlky při výkladu. Moc ráda na něj vzpomínám i nyní, dokonce před pár lety jsem při čtení našich novin Rovnosti zjistila, že tam píše svoje fejetony a postřehy. Z češtiny jsem mívala vždy jedničku,ale maturitu za dvě. Holt Ruchovci ani Lumírovci mi k srdci nepřirostli.
Mojí doménou byly diktáty, v těch jsem si užila pár minut slávy, když se mi v sešitě červenala jednička, kterými pan profesor zásadně šetřil. Předčila jsem tehdy i samotnou premiantku třídy, která měla jedna mínus a málem dostala infarkt.Prozradila jsem jí později, že s mamkou píšeme doma cvičné diktáty a musela jsem jí pak onu knihu pravopisu zapůjčit. Myslím, že po nocích měla o zábavu postaráno.Byla to taková soutěživá Polka, musela být ve všem nejlepší /táhly jsme můj psací stroj Consul přes celé Brno, protože musela být první v celostátní soutěži v psaní na stroji, které později vystřídaly společenské tance ve všech kovech-Olympionik by mohl závidět-zlaté stříbrné a bronzové taneční/
A já jsem si dovolila mít lepší známku z diktátu, ta drzost!
Prostě jsem u maturity doplatila na svoji čtyřletou lajdáckost. O povinné četbě nemůže být ani řeč. Tu jsem louskala za pochodu na poslední chvíli ve stresu o svaťáku, opalujíc se na schodech. Z předepsaných knih jsem stihla přečíst asi pět, ale pouze tiráž. Pak si jistě dokáže moudrý čtenář barvitě představit, jak ta maturita mohla vypadat.
Ústních jsem se bála možná ještě víc,než písemných, ty byly ovšem také dost zajímavé, protože největším strašákem pro mě byla matematika.Dodnes.
Týden před písemnými zkouškami z matematiky nám totiž onemocněla profesorka, ale i tak stihla přijít a slíbila nám, že nás v tom nenechá. Sliby chyby. Psal se duben 1989, doma za oknem nám krásně kvetla sedmdesátiletá třešeň, víte, takové ty veliké černé srdcovky. Modlila jsem se, ať už je další den tou samou dobou a mám to za sebou.
Den před písemnými, kdy nám už nervy opravdu pracovaly na plné obrátky, se zjevil onen mladý profesor, který profesorku celou dobu suploval a naházel nám testy, které měly být druhý den na státních písemkách. Já tomu ale nevěřila, takže jsem se na na to totálně vykašlala. To už přece nedoženu.A ony tam fakt byly!!!Takže ti co měli celé roky za matiky čtyřky měli dvojky. A ti co měli trojky, měli jedničku. Nicméně, pokud se domníváte, že to prošlo, tak vězte že druhý den se ve třídě objevil inspektor, vše prošetřil, vyplňovaly se dotazníky o obtížnosti a mám takový dojem, že profesor už si asi nikde nezaderivuje.
Odmaturovala jsem za tři, písemně za čtyři nebýt kopání pod stolem do Ivany P., která mi připo-sraná poslala aspoň jeden příklad. Jinak nevím nevím, jak by to tehdy dopadlo, protože jsem celé roky měla za dobře, dobra mi i zůstala. Ale dobře je dobře, ne?.)
Nicméně maturita dopadla nakonec úžasně. S žaludkem na vodě a hlasem až někde v krku, jsem se dostala na řadu ve čtvrtek jako poslední okolo páté večer. Zívající předseda komise skryt za velkou vázou už toho měl patrně za celý den plné zuby, tak jsem se nedržela otázek a mluvila z patra.
A protože mě nejvíc ze všeho zajímala biologie/ rozuměj-z celého čtyřletého studia/ použila jsem znalosti z mého oblíbeného časáku 100+1. Škoda, že už nemá dnes takovou kvalitu článků jako dřív.
Měla jsem díky němu parádní referáty . A kam jinam než do biologie. Můj nejoblíbenější profesor pan Dr. Konětopsky, tehdy mu bylo padesát, slavil narozeniny a nechal kolovat po třídě bonboniéru, byl to už prošedivělý pán a moc sympatický a laskavý, takový ukázkový typ filmového profesora. Těžko najdete jeho kopii.
O třicet let později jsem v jedné skupině viděla někoho, kdo mi podobou pana profesora nápadně připomínal. Bylo mi hloupé se ptát, ale protože mi odmalička drzost opravdu nechybí, oslovila jsem ho, zda nemá nějakou spojitost s panem profesorem biologie.Byl to jeho syn.
Dokonce studoval stejný gympl jako já a učila nás stejná třídní. Jak je ten svět malý!
Od té doby jsme si psali, byl úžasný vypravěč .Při jeho historkách jsem se smála na celé kolo, až jsem málem spadla ze židle. Byl to takový můj osobní stabilizátor skvělé nálady. /My maniodepresáři víme./ Dokonce mi do Brna přivezl i cibule bledulí, za což jsem mu moc vděčná. Prý plevel. Takovým plevelem bych si taky přála mít zaplevelenou zahrádku, za třicet let se mi namnožily dvě.
Obyčejný kluk a přitom neobyčejný, na sobě propocené hnědé tričko s kytkou a ukecaný tak, že bych mu mohla i já závidět. A to je fakt co říct! Prokecali jsme asi dvě hodiny u pošty, nohy i záda mě bolely a mě to vůbec nevadilo. byl moc fajn.
Při otázce, jak se daří otci, jen zabodl oči do země a smutně oznámil, že tatínek skončil s krvácením do mozku v LDN v Rajhradě. Moc by mě zajímalo, jak se toto může stát, Vzdělaný člověk, celý život používající paměť, na vozíku. Zřejmě na ten mozek informací bylo už moc,
Nicméně , zájem o biologii vyústil ve studium Mendelovy univerzity a vše se vlastně u mě točí kolem přírody, kromě tedy toho že jsem vášnivá zahrádkářka, má ráda i satelitní pořady ze světa, prima Zoom, zkrátka si v tom rochním, kdo mě zná, ví, kdo nezná, nechápe. nebo pozná :-D
Moc na vás vzpomínám a s pokorou děkuji pane profesore !
Martina Pazourová
Seznamte se, Hepatica nobilis
Není mnoho bylinek, které by se mohly pyšnit tak něžným květem, jako právě tato, jaterník podléška. Nejvíce fialové květy, mohou být i růžové, ale dokonce i bílé, v závislosti na prostředí, zdobí a zároveň léčí, je ale chráněná.
Martina Pazourová
Po dešti......
Nenapadá mě nic jiného, než text písně paní Judity Čeřovské.Foto Nikon D 70. Jo, a dalo to docela fušku :-)
Martina Pazourová
Střípky z bleduliště
Bledule mám doma asi tak tři. Z původních šesti, které mi přes zimu zredukoval krtek.Proto jsem byla v bledulišti na vysočině jak Alenka v říši divů. Letos už potřetí, tentokrát po vydatném týdenním dešti, kdy jsem si otestovala
Martina Pazourová
Fialoví chlupáčci
Tak jsem se tam konečně po roce, který nebyl jednoduchý a tudíž málo času, dostala. Jsem za to moc vděčná, protože cestou jsem potkala i moc prima paní, se kterou jsme si parádně popovídaly.V kombinaci s fialovými květy prima den
Martina Pazourová
Když je focení zábava
Potřebujete k tomu jen tři věci : Dobrou náladu, pokud možno zajímavé prostředí a hezčí exteriér než je moře /a samozřejmě naše louky a lesy/ neznám, fotogenickou modelku a v neposlední řadě kvalitní foťák, pak už to jde samo.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Langšádlová končí ve vládě. Méně podle šéfky TOP 09 myslela na prezentaci
Helena Langšádlová z TOP 09 končí ve vládě Petra Fialy jako ministryně pro vědu a výzkum. Jméno...
Ministerstvo vyčlenilo vakcíny pro těhotné. Válek apeluje na přeočkování dětí
V Česku stále rapidně přibývá případů černého kašle. „Registrujeme 956 nových případů,“ řekla...
Trumpova bulvární odysea. Jeho věrní z něj dělali nadsamce, soupeře likvidovali
Premium Aktuální soud s Donaldem Trumpem, ve kterém se propírají i jeho opakované zálety, je unikátní...
Muž se nadýchal chemikálie, která unikla z tlakové lahve. Patrně jde o chlor
Kvůli úniku neznámého štiplavého plynu zasahovali hasiči ve středu a ve čtvrtek v Gorkého ulici v...
- Počet článků 195
- Celková karma 14,91
- Průměrná čtenost 606x
Miluji češtinu a její slovní podoby. Ráda píši fejetony, o čemkoliv a nejen do šuplíku.Tvořím fotoblogy a koláže z fotek, náměty leží doslova na zemi.Moc ráda fotím a pěstuji květiny, zejména růže- to je můj život :-)
https://www.facebook.com/martina.pazourova
Fytotechnička, pokladní i makléřka, pojišťovací agentka vášnivá fotografka a nákupčí banerové i nebanerové reklamy, která ráda píše.O čemkoliv.
Vytrvalá hráčka na nervy, nezávislá GLOSÁTORKA, nyní BLOGERKA ve volném čase - v životě velmi vnímavá pozorovatelka ..ovšem nejvíce zarytá zahradnice a bylinkářka .Muže vnímám jako osobnost, mám ráda inteligentní humor pana Šmoldase, pořad NA STOJÁKA- pana Tomeše. Musíte mě číst mezi řádky..Přátele se neměří kvantitou, ale kvalitou. Jak to říkala ta babička ve známé pohádce Sůl nad zlato:
Já jsem všudezdejší :)