Nežer- budeš mlátit stehniskama aneb Modelkou proti své vůli

28. 04. 2018 10:01:03
Štítná žláza je mrcha. To mi potvrdí snad každá ženská, která s ní měla co do činění.Celý můj život se točil a točí kolem váhy,V šesté třídě se mi na vstupní prohlídce lékařka zadívala nějak moc dlouho na krk.

Příčina byla jasná. Ono vážit ve dvanácti letech skoro padesát kilo asi není právě obvyklé.

Ve třídě jsme byly takové jen- dvě já a spolužačka Andrea, která na tom ovšem byla podstatně hůř.Nicméně osud tomu chtěl, bychom se sešly po těch letech a musím uznat, že je z ní veliká kočka, navíc stále skvělá ženská. Má můj veliký obdiv pro to, co vše za tu dobu co jsme se neviděly dokázala. Žije mnoho let v Ontariu v Kanadě a má dvě krásné děti, pro které musela mnoho podstoupit a je šťastná.

Ale zpět ke štítné žláze . Když jsem doma nadhodila zmínku o lékařce a mém krku, maminka mě po svém úsudku, že je to dědičné dotáhla na dětskou endokrinologii. Nastala muka. Každý týden měření a vážení, bez oblečení a to jsem ani nebyla modelka. Co měření-za týden nevyrostete o půl metru, ale to vážení byl problém.Jako malá jsem byla vždy při chuti a mrcha váha mě vždy zradila. Prostě jsem vážila o víc, když se dívám na svoje staré fotky musím uznat že ten kdo vynalezl prášky na štítnou, byl fakt genius a měl by dostat Nobelovku.

Protože o rok později jsem se na fotkách skutečně nepoznala. Pár kilo a co to udělá s postavou a obličejem, mimochodem jednou mi napsal gynekolog na nepravidelný menses jakési hormony, a po přečtení vedlejších účinků letěly do koše Jedním z nich byl totiž měsícovitý obličej a ten mám sama i bez prášků - díky nechci.Ale zase bývalý kamarád z reklamky tvrdí, že kulatý obličej je vlastně znak pozitivity. No,jak kdy.

Můj sen byly vždycky rifle a to nejlépe Lee Cooper a pochopitelně z Tuzexu. Kdo je neměl.jakoby nebyl. Anebo i jiné ale tyto zkrátka vedly, hlavně protože po prvním vyprání krásně zesvětlaly. A i hezky voněly riflovinou. Mimochodem, mám je stále schované.

V dobách mé největší váhové slávy mě maminka zavedla do Domu mody Prostějov a tam opravdu jedny rifle měli. Byly krásné. Co krásné, byly přímo dokonalé,byl to prostě můj sen a nebyly to žádné Prekony, ale pravé rifle, V době hlubokého socialismu opravdu vzácný úkaz. Skoro jako Haylleova kometa. Ano, jak velmi správně tušíte, byly malé. Maminka je šla vrátit za mého řevu a pláče zpět na věšák. Sliby, že zhubnu byly naprosto k ničemu maminka byla neoblomná.

Už tenkrát jsem začala řešit jídlo, ale jen tak lehce. Bez následků No ještě aby ne, byla jsem v té inkriminované šesté třídě a v tom věku už jsme se mezi sebou coby spolužačky začaly srovnávat, která má a nemá a mě se strašně líbily takové ty sady kalhotek s názvy dnů v týdnu -ano, opět z Tuzexu.

Dvě takové vytoužené sady mi koupila moje teta z Prahy, která neměla k bonům daleko. Měla jsem tenkrát šílenou radost, kalhotky byly opravdu nádherné, hlavně ty s růžově neonovým okrajem neměly chybu. Radost ovšem netrvala dlouho. Ano, jak správně tušíte, byly malé. Měla jsem v tu chvilku vztek na celý svět.

Tak jsem na to vyzrála a nastřihla postranní gumičku. Popravdě, nebyl to dobrý nápad, začaly se párat.

Váha stále na padesáti kilech. O rok později už to bylo lepší, shodila jsem díky práškům sedm kilo, ale díky zlomené noze a půl roku váleni doma se se sádrou jsem je zase nabrala zpět.

Přišla na řadu střední škola, tam se ve čtvrťáku rodila myšlenka jak věci pohnout dopředu , Pořídila jsem si Guttalax. Večer chutná, ráno pomáhá, říkali. Spíš teda to druhé. A věci se daly do pohybu.

Po maturitě jsem měla čtyři cíle. Vlastně už jen tři -zhubnout, opálit se a sbalit nějakého hezkého kluka, protože na výšku jsem se dostala.Puberta se mnou mlátila o sto šest a adepti přijímaček na výšku vypadali docela slibně. Troufám si říct, že to bylo docela divoké,když mi coby zakřiknuté obrýlené studentce, do té doby šedé myšce, v posluchárně přistál pohled na dřevěnou lavici a v ni vyřezaný nápis SMRDÍ TI P..../

Pak následovala první brigáda a moje první zkušenost s projímadlem. První pokusy o načasování byly úspěšné. A heřmánek roste všude. Větší problém nastal, když si tělo začalo zvykat na svoji pravidelnou dávku projímadla a vyžadovalo dvakrát i třikrát vyšší . A to fakt nechcete,

Jednu výhodu to ale mělo, mohli jste jíst co hrdlo ráčilo Tady nastává přátelé výrazná změna - začala jsem hubnout a to tak razantně, že si toho všimlo blízké okolí. A to byl záměr. Upozornit na sebe.

Už před maturitou jsem mela dole asi 10 kilo takže jsem oblékla své vytoužené džiny, na které jsem neměla nárok od svých třinácti,

Váha šla rapidně dolů, doslova jako po másle a mně se to začalo velice líbit. Komu se to ovšem nelíbilo byla maminka. Věty typu Prosimtě, v té sukni vypadáš jako hlídač , ty nejíš? Navíc, v té v době jsme jezdili nakupovat do Budapešti oblečení, které tady nebylo a já si mohla dopřávat krásné moderní věci které si spolužačky vehementně půjčovaly a záviděly. Hlavně, ze ho vracely.

Vše mi sedělo a bylo i velké. Byla jsem spokojena a na chmelu se s opačným pohlavím netrhly dveře.Nejsem lovící typ to ani omylem a tak jsem byla mile překvapena, co způsobilo shození pár kil. Byla jsme prostě žádaná dokonce u těch nejhezčích grázlů a to jsem se ani nemusela malovat. Parádni období. Nástup na výšku a s tím spojené koleje a teď to teprve začne. Začátek semestru bohužel zkomplikoval větší úraz ruky a když mě mamka nesla batoh, protože se sádrou se vše dělá dost blbě, žasla, kolik známých a mých nových chlapeckých kamarádů a potencionálních spolužáků ji zdravilo. Popravdě to tak bylo vždycky, byla jsem součást klučičí party,stavěli jsme bunkry a nebyl snad jediná dům v ulici, kde bydlili kamarádi a která bych nenavštívila.Chodila jsem domů po setmění. Chlapský kolektiv mi vyhovuje, chlapi jednají vždy přímo, vše narovinu a nevymýšlejí podlé intriky jako ženské.

Kolejní život zahrnoval zejména moje večerní nájezdy na ledničku, hlavně samozřejmě beze svědků, což znamenalo chození o hodinu dříve z přednášek. Snědla jsem celý bochník chleba namazaný kilem marmelády k tomu zabijačku a hurá na onu místnost.Nějak se mi to tehdy vymklo z rukou.Váha stále ukazovala 47 kilo, což na mých 170 asi nic moc.Problém nastal, když byl nedejbože druhý den svátek a Večerka zavřená. Ostatní byli o hladu. Mě to bylo fuk.

Jedla jsem dál, co jedla, futrovala kvanta a kvanta jídla, mimochodem existuje na to téma hezký film, Lehčí než dech / které šlo obratem ven/spodem/.

Začínala jsem se v tom ztrácet, už jsem ani nemohla pořádně jíst. Stačily mi třetinové porce. Třeba jen jeden knedlík a kousek masa, zbytek dojedly spolužačky. Dalšími moje rituály s jídlem: schováváni jidla ve skříni.... vyměňování balíčků svačin a večeří. Noční nájezdy do Večerky .. s nákupy, za které by se nemusel stydět ani Otesánek. Nejhorší a nejtěžší úkol, stud a snaha ututlat před okolím ten velký problém. Mamka ze mě byla neštastná. Postupně mi začaly padat vlasy, zratila jsem menses.

Než jsem pochopila PROČ a kde je příčina.... Problém nebyl v jidle, ale ve mě .. ve vztahu s mamkou .. která mě věčně srážela, že budu tlustá ze ona také byla a že se to dědi. .. že budu mlátit stehniskama jako jeden soused odvedle z ulice se svými 150 kily . A to fakt nechceš. Takl se holt začaly dit tyto věci, které najednou nějak NEŠLY ZASTAVIT, i KDYŽ MOZEK ŘÍKAL.... ŽE UŽ TO STAČÍ.

Že jde o poruchu příjmu potravy, jsem se dověděla až o pár let později, tenkrát anorexii u nás nikdo neznal. Je to skoro pryč, i když některé zvyklosti zůstaly, ale Guttalax už naštěstí nepomáhá.

Varování... Pro všechny kteří chtějí RYCHLE snížit váhu.... toto je cesta do pekel./ I když, nějaké plusy to mělo :D/

P.S. paradox, tlustá jsem nikdy nebyla. Moje největší váha byla 56 kilo.

Autor: Martina Pazourová | sobota 28.4.2018 10:01 | karma článku: 14.47 | přečteno: 700x

Další články blogera

Martina Pazourová

Po dešti......

Nenapadá mě nic jiného, než text písně paní Judity Čeřovské.Foto Nikon D 70. Jo, a dalo to docela fušku :-)

25.3.2024 v 23:00 | Karma článku: 12.40 | Přečteno: 212 | Diskuse

Martina Pazourová

Střípky z bleduliště

Bledule mám doma asi tak tři. Z původních šesti, které mi přes zimu zredukoval krtek.Proto jsem byla v bledulišti na vysočině jak Alenka v říši divů. Letos už potřetí, tentokrát po vydatném týdenním dešti, kdy jsem si otestovala

22.3.2024 v 22:25 | Karma článku: 14.66 | Přečteno: 232 | Diskuse

Martina Pazourová

Fialoví chlupáčci

Tak jsem se tam konečně po roce, který nebyl jednoduchý a tudíž málo času, dostala. Jsem za to moc vděčná, protože cestou jsem potkala i moc prima paní, se kterou jsme si parádně popovídaly.V kombinaci s fialovými květy prima den

21.3.2024 v 20:00 | Karma článku: 19.04 | Přečteno: 419 | Diskuse

Martina Pazourová

Když je focení zábava

Potřebujete k tomu jen tři věci : Dobrou náladu, pokud možno zajímavé prostředí a hezčí exteriér než je moře /a samozřejmě naše louky a lesy/ neznám, fotogenickou modelku a v neposlední řadě kvalitní foťák, pak už to jde samo.

31.7.2023 v 19:25 | Karma článku: 10.21 | Přečteno: 287 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 23.71 | Přečteno: 402 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.40 | Přečteno: 297 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.77 | Přečteno: 516 | Diskuse
Počet článků 194 Celková karma 15.36 Průměrná čtenost 601

Sbírám  kytky  a chlapy :-))) https://www.facebook.com/martina.pazourova

 

Miluji češtinu a její slovní podoby. Ráda píši fejetony, o čemkoliv a nejen do šuplíku.Tvořím fotoblogy a koláže z fotek, náměty leží doslova na zemi.Moc ráda fotím a pěstuji květiny, zejména růže- to je můj život :-)

https://www.facebook.com/martina.pazourova

Fytotechnička,  pokladní i makléřka, pojišťovací agentka  vášnivá fotografka a  nákupčí banerové i nebanerové reklamy, která ráda  píše.O čemkoliv.

Vytrvalá hráčka na nervy, nezávislá  GLOSÁTORKA,    nyní BLOGERKA ve volném čase - v životě velmi vnímavá pozorovatelka ..ovšem nejvíce  zarytá zahradnice a bylinkářka .Muže vnímám jako osobnost, mám ráda inteligentní humor pana Šmoldase, pořad NA STOJÁKA- pana Tomeše.   Musíte mě číst mezi řádky..Přátele se neměří kvantitou, ale kvalitou. Jak to říkala ta  babička  ve známé pohádce Sůl nad zlato:  

Já jsem všudezdejší :)

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...