Ach, ty pásy!

Aneb jak se skorooběsit na ručním pásu v autě. Tohle zřejmě nikdo nepochopí - to  se totiž může stát jenom mě.

Velmi ráda jezdím autem. Já samozřejmě papíry nemám, protože s mou opatrností a zejména soustředěním, abych  něco náááhodou nepokazila, by si to hodil i můj instruktor v autoškole. Ale já jsem hodná, šetřím jim zdraví i život a proto si  papíry nikdy dělat nebudu. Asi. 

Protože kam bych asi tak tím autem jela že? Bohatě mi stačí pohled cestou do práce na vzájemně se  urážející řidiče a já si vezu zadek pohodlně tzv. sockou, kde jsem v cíli-v práci dvakrát dříve než oni. 

Postupem času jsem se ale nějak namlsala a asi patnáct let si užívám výlety autem. Je totiž svatou pravdou, že s jídlem roste chuť.Mými společníky a zároveň řidiči  se tak stali partneři výrazně mladší, u kterých se vůbec, ale vůbec nebojím po bouračce s rodinnými příslušníky do auta sednout. A opravdu si tu jízdu užívám. Partneři byli různí- jak typově tak v zálibě své oblíbené značky  vozu. Jeden z nich by dal ruku do ohně za Ford Mondeo, protože celá jejich familie prostě v jiných autech v životě neseděla, jiný preferoval naši Škodovku a další zas jen preciznost neměcké značky Volkswagen.Za mě osobně vede Audi a BMW. Větší typy aut SUV. Partnerů bylo různě- v různých autech./ To si přeberte, jak chcete, je to na vás./

 Základním kamenem každé jízdy je ovšem zapnutí bezpečnostního pásu. Zde ovšem nastává  ONEN  ZAPEKLITÝ zádrhel. Jen pro mě. Normální člověk si totiž sedne a zapne se. Já bohužel si pouze sednu. Poté hledám zmíněný pás, protože podle slov mého bratra, ví přece každý s prominutím debil, že  pás  je v každém autě na stejném místě. Ano vpředu jej najdu hned a opásaná si vesele machruji, ale vzadu kde jsou tři sedačky, už mírně zmatkuji za urážlivých komentářů  bratra řidiče. Ve stavu nouze jsem nějaký pás  našla -opásám se jak bojovník, ale ouha.

Kovový konec pásu ne a ne se  zasunout do  dírky- prostě nejde. A za vydatného řevu a nadávek bratra  už nejde vůbec. Ruka s pásem se mi třese. Když se mi podaří po deseti minutách nervů strefit do patřičného otvoru,   zjiˇšťuji, že  je pás nějak podezřele volný. Co volný,  doslova lítá,i  Droběna by se do něj vešla dvakrát. Bratr je na mrtvici . Prý jsme měli zůstat raději doma, že se mu nevyplatí ještě dávat do opravy pás. Najednou se stane co nikdo nečeká. Pás vystřelí a je na svém místě. Bratr se uklídní a můžeme vyjet. Bauhaus je za rohem.

Naprostá lahůdka s pásem byla při jízdě na firemku šéfovou dodávkou. To jsem seděla  v zadní řadě téměř uškrcená, polooběšená. Hlavně že jsem měla  pás, že. Po hodině jízdy, když jsme byli skoro u cíle, nastoupil náš grafik a říká prosímtě, to je můj pás, ty máš ten vedle, a záhada byla rázem vyřešena. Jak volně se mi po hodině jízdy  najednou dýchalo.

Pak jsem přišla na to, proč na  předním sedadle  peripetie s pásem vždy odpadne. Protože s mými partnery se prostě nepásám.Což je samozřejmě chyba.  Proto  varuji, poutejte, pásejte se, kontrolujte pásy mě a mým rodinným příslušníkům to  zachránilo život .

Co jste možná nevěděli 

https://auto.idnes.cz/bezpecnostni-pas-zima-bunda-dpt-/automoto.aspx?c=A160114_001025_automoto_fdv

Co se může stát,když jeden ze čtyřech nemá pás, uvidíte zde. https://auto.idnes.cz/bezpecnostni-pas-0e5-/automoto.aspx?c=A160615_000813_automoto_taj

TAK ABYSTE NEDOPADLI STEJNĚ.