POZOR - Šílená zahrádkářka !
O mém koníčku s názvem Zahrada si vypráví už i firemní pošťák, který nám odváží poštu včetně pracovnic na poště. Z každého mého druhého balíku se na ně totiž sype zemina.Došlo to tak daleko, že už i s majitelem domu, kde pracuji si vyměňuji květiny.
No jo. Propadla jsem tomu až nehorázně, za hranici únosnosti. Kor s tou mojí mániodepkou nevím, jak to dopadne. Abyste byli v obraze, já totiž nekupuju kytky po kusech ale po kilech. A nepěstuju je v řádcích, nýbrž na patra, ukažte mi někoho, kdo si koupí deset kilo tulipánů do předzahrádky, kde už jich dvě tuny máme.Ukažte mi blázna, kterej sází v mrazu růže na Silvestra. Natajno pochopitelně. Kdo ty růže v holomrazech zalívá, venku mínus deset a já lítám s pet flaškama po zahradě. Jo jsem blázen, čtu si na polských stránkách, protože ty potvory Poláci seženou vše, co se za normálních okolností sehnat nedá. U mě slovo NEEXISTUJE . PROSTĚ NEEXISTUJE. Seženu i nemožné, semínka coly nebo frňákovníku.
Začalo to v dětství ta moje láska k semínků/m/. Sbírala jsem každej desetník a za ně pak naklusala do státního podniku Sempra, kde jsem si nakoupila sáčky a cibulky. Vrchol štěstí pro tehdy desetiletou holku. Dokonce někde ještě mám postřikovač pro parky a zahrady, takovej ten kulatej.Dostřik asi tak pět kiláků čtverečních -pravda, nějak jsem to tenkrát neodhadla. Pak taky když mi babička zaplatila z mizerného důchodu objednané sněženky asi tak stopadesít cibulek a pak chuděra žila do konce měsíce jen o gothaji a vodě.
Infarktová situace, když jsem o prázdninách nemohla vzrušením usnout jak si zaliju novým postřikovačem zahrádku. Naši v práci a já v šest ráno na zahradě nedočkavě našroubovala postřikovač na hadici pustila vodu a..... tušíte správně, vše co mělo být zelené bylo suché, zato na cestičkách rybník. Takové zahradní bukkake.
Jediné, co považuji za nevýhodu, je to moje lhaní.Lhaní, za které se stydím, s každou objednávkou kytek mě sžírá špatné svědomí a otazník. Kam to dám? Lhaní milosrdné, ale holt když musíš tak musíš! A že jsem holka se zahradnickým srdcem, to srdce bolí každá zničená kytička, takže vytahuju kytky z odpaďáků, abych je zahránila, v supermarketech kupuju orchideje za pajcku, u kterých budoucí barva bude krásným překvápkem. Toto vzrušení by se dalo v pohodě přirovnat k sexu s neznámým člověkem, je to ten stejný adrenalin.
V práci už neříkají nic. Ani nemůžou, stejně by jim to bylo prd platný. Akorát manager už začíná nakupovat stromečky a pěkně to rozjel. Jeho tchán mě vítá slovy . Tak co dneska žádný kytky?? Manager: Už tady byli.Na okně deset čínských pivoněk. Výplata v prdeli.
Ovšem nervydrásající jsou večery když se připojí můj ortodoxní facebookový přítel zahradník maniak Miloš, kterého vzrušuje sex v retro pláštěnce a retro holínkách, se slovy už jsi viděla novej katalog od Basika ?Néééééééé Miloši prosímtě nepiš mi to, já už to nemám kam dát!!!!!!Miloš: Už ses koukala na rajce? Ani se tam nedívej. Samozřejmě otevřu fotoalbum a šlak ma ide trafitˇ. Denivky část A, B a C. Každé fotoalbum skýtá nejméně sto fotek. Miloši, proč ? Řekni mi sakra proč?
Napadá mě karma, asi jsem musela ty kytky v minulém životě fakt nenávidět ,že mě ted tak pronásledují.
Za dva dny Miloš píše Škoda že nebydlíš blíž, dovezl bych ti AUTO LILIÍ!!! A kam je dám ?Miloš: DO VÁZ!!!!! Miloš je totiž ještě větší blázen než já s tím rozdílem , že to má furt kam dávat. Bože jak já mu závidím dvouhektarovou zahradu !!!!!!!!Tam bych se vyřádila, uspokojovala a to by byl jeden orgáč za druhým!!! Miloš- Sice je do mě platonicky zamilovanej, nikdy jsem se neviděli ač z fotek si tak nějak domýšlíme, že jeho žena kamenice není to pravé ořechové a až se my dva jednou potkáme, smrdí to pořádným průserem.Minimálně dvěma tunama nových kytek.
Martina Pazourová
Seznamte se, Hepatica nobilis
Není mnoho bylinek, které by se mohly pyšnit tak něžným květem, jako právě tato, jaterník podléška. Nejvíce fialové květy, mohou být i růžové, ale dokonce i bílé, v závislosti na prostředí, zdobí a zároveň léčí, je ale chráněná.
Martina Pazourová
Po dešti......
Nenapadá mě nic jiného, než text písně paní Judity Čeřovské.Foto Nikon D 70. Jo, a dalo to docela fušku :-)
Martina Pazourová
Střípky z bleduliště
Bledule mám doma asi tak tři. Z původních šesti, které mi přes zimu zredukoval krtek.Proto jsem byla v bledulišti na vysočině jak Alenka v říši divů. Letos už potřetí, tentokrát po vydatném týdenním dešti, kdy jsem si otestovala
Martina Pazourová
Fialoví chlupáčci
Tak jsem se tam konečně po roce, který nebyl jednoduchý a tudíž málo času, dostala. Jsem za to moc vděčná, protože cestou jsem potkala i moc prima paní, se kterou jsme si parádně popovídaly.V kombinaci s fialovými květy prima den
Martina Pazourová
Když je focení zábava
Potřebujete k tomu jen tři věci : Dobrou náladu, pokud možno zajímavé prostředí a hezčí exteriér než je moře /a samozřejmě naše louky a lesy/ neznám, fotogenickou modelku a v neposlední řadě kvalitní foťák, pak už to jde samo.
Martina Pazourová
Střípky od moře- Crikvenica
Znáte to, naplánujete si den volna a on jak na potvoru skoro celý proprší. Po několika strávených hodinách v kavárně se počasí umoudřilo- stal se zázrak, vylezlo sluníčko, takže jsme nakonec stihly i koupání. Voda jako kafe.
Martina Pazourová
Růžový fotoblog
Jako každý rok touto dobou se celá naše zahrádka promění v jeden voňavý růžový prales. Tatínek chudák trpí, protože je to hlavně jeho zásluha stříhání na jaře a na podzim. A výsledkem je pár voňavých fotek, pro hezký den!
Martina Pazourová
Rozkvetlá louka mezi paneláky
Dva týdny jezdím kolem tramvají do práce a modlím se, ať mi ten nádherně rozkvetlý pruh nepokosí.Konečně.Den jako korálek a přání splněno.Pokochejte se také, jaký máme v Brně kousek nádherné přírody.U silnice. Mezi paneláky.
Martina Pazourová
Příroda ve městě
Kdo by to byl řekl, že se ve velkém městě najde květ máku či šípkové růže.Foceno přímo u tramvajové zastávky v Brně, lidi po mě koukali, ale já je nevnímala a fotila a fotila,ještě je tam po mě v té trávě cestička. Canon eos d 250
Martina Pazourová
Na skok v arboretu aneb Něžná krása kosatců
Moje babička také pěstovala kosatce, ovšem to, co jsem viděla v arboretu Mendelovy univerzity na výstavě, předčilo veškeré moje očekávání. Nepřeberné množství barev byla opravdu pastva pro oči a relax v dnešní uspěchané době.
Martina Pazourová
Můj nejdražší bonbon v životě
....a posléze vypadená plomba v pátek večer a v sobotu i rozlomená korunka i se zbytkem zubu, .. je to sice v ....., ale má to svoje pozitiva. Aneb takto začíná moje první asi ze 150 budoucích návštěv.
Martina Pazourová
Také v tom vidíte hvězdnou oblohu ?
Tyhle světýlka jsem si hned zamilovala. Ve dne jsou úplně obyčejná, ale sotva zahradu přikryje černočerná tma, vyběhnu v teplákách s foťákem a začnou vznikat zvláštní fotky. Canon eos 250 D.
Martina Pazourová
Milé jaro, ještě vydrž!!
Sníh- kdo by to byl řekl, už jsem pomalu přestávala doufat, že ještě vyběhnu s fotákem zvěčnit to bílé andělské nadělení. A přece. Probuzení do bílého rána, ale v dálce někde švitoří skřivan a pod tíhou sněhové peřinky už
Martina Pazourová
Kouzla se sněhem
Naše staré retro ozdoby, na některých už zapracoval zub času, ale i tak jsou pořád moc krásné.Foto Canon eos d 250.
Martina Pazourová
Trošku té sněho-ledové vánoční pohody
Čekal v lednici rok na sníh.To bylo řečí, že není kam dát špenát. Myslím, že čekání se mu- vyplatilo a trpělivost sníh přinesla :-P Foto Canon eos 250 dé.
Martina Pazourová
S motýlem na zádech aneb Vítejte v karibském ráji
Podzim- období plískanic a nevlídného počasí svádí spíše k posezení u teplého čaje a knihy, já bych vás ale přesto moc ráda pozvala na jedno kouzelné místo v centru Brna, které se stalo rájem nejen pro mnoho druhů vzácných
Martina Pazourová
Tak jako slunečnice ....
Zázrak. Konečně mi vykvetly jiné než žluté. Asi tak z patnácti pytlíků různých barev.Já nedočkavka netrpělivá obecná otvírala okvětní lístky s nadějí, že vytoužená barva tentokrát nezklame, no a zase ta žlutá. Až jednou :P
Martina Pazourová
Pernštejnské zahrady Aneb Jak se budí princezny ?
Když si pan režisér Vorlíček vybíral místo natáčení pohádky O šípkové Růžence, určitě nemohl udělat líp. Nádherný hrad Pernštejn a co teprve jeho upravené zahrady! Jako desetiletá jsem s mamkou byla na zájezdě a v paměti mi doteď
Martina Pazourová
Dáte si se mnou zmrzku ?
Počkej zastav, to si musím vyfotit. Můj společník, se kterým jsem se vydala na auto foto výlet na Pernštejn, málem strhl volant. To je úžasný a hezký !! Kříčela jsem nadšením v autě. Postavička gejši a pejska vzhlížícího k ní, mi
Martina Pazourová
Pro makovou panenku
V makovém ráji u Vyškova by měl co dělat i motýl Emanuel. Tak dlouho jsem chtěla tu neskutečnou červenou a bílou nádheru vidět na vlastní oči, až se mi to fakt splnilo. Měla jsem právě ten den narozeniny,Canon 250D.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 195
- Celková karma 14,90
- Průměrná čtenost 606x
Miluji češtinu a její slovní podoby. Ráda píši fejetony, o čemkoliv a nejen do šuplíku.Tvořím fotoblogy a koláže z fotek, náměty leží doslova na zemi.Moc ráda fotím a pěstuji květiny, zejména růže- to je můj život :-)
https://www.facebook.com/martina.pazourova
Fytotechnička, pokladní i makléřka, pojišťovací agentka vášnivá fotografka a nákupčí banerové i nebanerové reklamy, která ráda píše.O čemkoliv.
Vytrvalá hráčka na nervy, nezávislá GLOSÁTORKA, nyní BLOGERKA ve volném čase - v životě velmi vnímavá pozorovatelka ..ovšem nejvíce zarytá zahradnice a bylinkářka .Muže vnímám jako osobnost, mám ráda inteligentní humor pana Šmoldase, pořad NA STOJÁKA- pana Tomeše. Musíte mě číst mezi řádky..Přátele se neměří kvantitou, ale kvalitou. Jak to říkala ta babička ve známé pohádce Sůl nad zlato:
Já jsem všudezdejší :)